Kyberkriminalita, hacking, GDPR

Podle údajů Mezinárodní telekomunikační unie využívá Internet 53,6 % světové populace, přičemž v roce 2005 to bylo pouze 16,8 %. Celých 93% světové populace žije v dosahu mobilní širokopásmové (nebo internetové) služby, ale i přesto 3,6 miliardy lidí zůstává bez přístupu k Internetu, a to zejména v méně vyspělých zemích.

Mezi více než 4 miliardami lidí, jež jsou připojeni k Internetu operuje řada aktérů s poněkud odlišnými zájmy než má obvyklý uživatel. Jsou mezi nimi kyberzločinci, teroristé, hackeři využívající své schopnosti ve svůj vlastní prospěch, ale i státy a jimi sponzorované hackerské skupiny.

Podle Zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018, jež je dostupná na webu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) , nejvíce ohrožují Českou republiku cizí mocnosti. Konkrétně aktéři napojeni na Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku. Jejich zájem se soustředí na strategické a politické informace, jež by mohly být využity v případě budoucích konfliktů.

K velice podobnému závěru se kloní i Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své Výroční zprávě za rok 2018. Přidává navíc informaci o snahách proruských aktivistů šířit dezinformace, konspirační teorie a proruskou propagandu zejména prostřednictvím Internetu a sociálních sítí, čímž je podle zprávy ovlivňováno veřejné mínění, vyvoláván strach a napětí ve společnosti.

 

Pomyslnou druhou příčku obsadili kyberzločinci. Kybernetická kriminalita a kriminalita páchaná na Internetu je již několik let na vzestupu, což deklaruje statistika Policie ČR.

V roce 2018 bylo evidováno v této oblasti 6815 trestných činů, což je v porovnání s předchozím rokem o tisíc skutků více a do budoucna se dá očekávat další růst.

Ostatně stačí se podívat na titulky zpráv týmu pro koordinaci řešení bezpečnostních incidentů v počítačových sítích provozovaných v České republice (CSIRT) za poslední tři měsíce a již nebudeme na pochybách:

	Další varianta vyděračských e-mailů
	S podvodnými SMS se roztrhl pytel. Útočníci jdou po penězích
	Útočníci se zaměřují na zranitelnosti v produktech společností Fortinet
	Česká pošta varuje před novým podvodem
	Kampaň vydírající uživatele údajným napadením jejich účtů

 

Výroční zpráva BIS upozorňuje na ruské a čínské aktivity i na poli kybernetické špionáže.

Nejzávažnější byla kompromitace několika koncových počítačů neutajované sítě Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV) prostřednictvím Zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. Pravděpodobně se jednalo o ruskou kyberšpionážní kampaň se snahou zajistit si do napadeného systému trvalý skrytý přístup.

Jinou kampaň na neutajovanou síť MZV vedla pravděpodobně čínská skupina prostřednictvím několika druhů škodlivého softwaru na kompromitovaných stanicích. Špioni měli přístup k množství dokumentů, přičemž stopy po těchto pečlivě ukrytých aktivitách bylo dle BIS možno dohledat několik let zpětně.

Další pravděpodobně ruská kampaň byla namířena proti příslušníkům Armády ČR (AČR). Zájem byl soustředěn na jejich soukromé e-mailové účty. Útočnici sice nezískali utajované informace, ale zato množství osobních údajů (bydliště, faktury, osobní kontakty, rodinné zázemí). V jednom případě byla e-mailová schránka příslušníka AČR automatizovaně vybírána prostřednictvím propojení s další e-mailovou schránkou ovládanou útočníky.

 

Mylný by byl dojem, že nás si kyberzločinci nevšimnou, protože jsme „malé ryby“. Právě naopak. Jejich útoky jsou čím dál sofistikovanější a s použitím automatizovaných systémů/robotů jsou schopni zaměřit se ve velkém měřítku na cokoliv, co je k Internetu připojeno, české společnosti nevyjímaje.

Co se uživatelů Internetu týče, měli by si osvojit základní bezpečnostní pravidla – třeba ty naše.

Q – COM tedy přistoupil k aktualizaci svých síťových produktů a protože je rozdíl informace mít a nemít, nachystali jsme útočníkům na naši síť pár pastí – Honeypotů.

Na našem webu jsme zveřejnili článek o tom, co to Honeypot je a jak jsme se poprali s implementací.

Obecně se jedná o fiktivní informační systém, jehož jediným účelem je přitáhnout potenciální útočníky a zaznamenat jejich aktivity, když se s ním budou chtít spojit. Analýzou zaznamenaných aktivit získáváme informace důležité pro našeho správce sítě, který následně realizuje potřebná opatření. Implementace a nastavení honeypotu je poměrně jednoduchou záležitostí, funguje jako preventivní opatření a vůbec to není drahá záležitost.

Statistika jednoho z našich Honeypotů přístupných z Internetu na „zajímavých“ rozhraních bohužel koreluje se všemi výše uvedenými informacemi.

V průběhu jednoho týdne byl náš Honeypot vystaven více než 81 tisícům pokusů o přihlášení, přičemž tři čtvrtiny z nich byly vedeny z Ruska – převážná většina z datového centra v Peťersburgu. Následovaly lokality Seychely, Belize, Nizozemí a Čína, které se na celkových pokusech podílely téměř 23%. Nejčastějším používaným klientem je některá z verzí SSH klientů se zveřejněnými zdrojovými kódy. Zajímavostí pak je, že desítky připojení byly provedeny z aplikací běžících na malých zařízeních Raspbian, které jsou útočníky využívány pro svou jednoduchost a dostupnost právě pro vyhledávání zranitelných systémů. Většina přihlášení (více než 80%) byla prováděna z již kompromitovaných IP adres (dle serveru abuseipd.com mnohonásobně nahlášených za podezřelé).Úspěšně se přihlásil každý uživatel, který použil přihlašovací jméno root a libovolné neprázdné heslo, což se povedlo v 95,87% případů. Další zkoušená přihlašovací jména byla admin, support, user. Z celkového počtu pokusů však představují velmi malou část.Nejvíce zkoušenou kombinací uživatelského jména a hesla bylo root – admin, a to v 77 739 případech (95,52%). Následovala dvojice admin – admin se 128 pokusy. Zaznamenali jsme další zkoušená hesla jako support, user, 1234, admin123, password a 12345.Většina úspěšných přihlášení 99,9% nepokračuje v další práci na systému. Jedná se tak pouze o roboty vyhledávající otevřené nebo napadnutelné systémy. Z vysoké míry podobnosti prováděných příkazů je vidět, že i základní „hacking“ provádějí roboti. Rekordmanem je systém, který spustil po přihlášení více než 180 různých příkazů a snažil se napadený systém ovládnout či zneužít pro svou činnost. Některé robotické systémy se pokoušely stáhnout soubory s předpřipravenými dávkovými úlohami pro úspěšné ovládnutí a získání stroje. Bylo zaznamenáno 47 pokusů o stažení ze Spojených států a 21 z Belize. V obou případech se jednalo o skripty z datových center, kde robotické systémy evidentně získaly přístup k některému z hostovaných systémů. Trochu překvapením byla skutečnost, že došlo k 135 541 pokusům o přesměrování požadavků. 44,64% případů se týkalo přesměrování na doménu ya.ru s cílem zahltit tuto službu požadavky pomocí velkého množství rozptýlených počítačů (útok DDoS). Jak jste na tom vy? Víte o svých zranitelnostech?

 

Nastal čas na změnu… 

Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

 

Neváhejte nás kdykoliv kontaktovat